Návrh kanceláře Zaha Hadid Architects, týkající se 1.etapy projektu, byl vybrán pro svou vysokou kvalitu jak urbanistického, tak i architektonického řešení. Urbanistický návrh dává území nápaditý systém nových veřejných prostranství rozdílného charakteru. Vznikají v místech s deficitem veřejného prostoru a městské zeleně, plynule navazují na strukturu města, překonávají současné bariéry a vytvářejí příležitosti pro nové společenské aktivity.
Klasicistní budova Masarykova nádraží z let 1844–45 je dnes nejstarším provozovaným koncovým nádražím v Evropě.
V památkově chráněných bývalých dílnách Masarykova nádraží plánuje Národní technické muzeum vybudovat velký expoziční projekt Muzea železnice a elektrotechniky.
Ulice Na Poříčí s bohatou nabídkou obchodních, společenských, kulturních a sportovních aktivit se díky zvyšující poptávce po obchodních prostorech stává pokračováním nákupního korza ulice Na Příkopech.
Křivolaké uličky Petrské čtvrti, jejíž osídlení vznikalo již v 11. století, tvoří cenné zázemí revitalizované lokality.
Ulice V Celnici s hotely, restauracemi, obchody a další občanskou vybaveností má potenciál stát se po připravované revitalizaci atraktivní vstupní branou do centra Prahy od Masarykova nádraží.
Mnoho významných kulturních institucí, jako je Divadlo Archa, Hudební divadlo Karlín, Divadlo Ponec, Karlín Studios nebo Muzeum hl. m. Prahy, sídlí v bezprostředním okolí nádraží.
Vrch Vítkov s Národním památníkem je výraznou dominantou Prahy a místem se silnou identitou spjatou s historií českých zemí.
Karlínská kasárna postavená v letech 1846–49 představují další důležitou památku v klasicistním stylu. Ministerstvo spravedlnosti připravuje jejich konverzi na justiční palác.
Atraktivita Karlína je dána jeho urbanistickou strukturou, tedy pravidelnými bloky a velkorysými veřejnými prostranstvími s dostatkem zeleně i dobrou dopravní dostupností. Díky řadě investic nabízí mnoho pracovních, kulturních a společenských příležitostí.
Vrchlického sady jsou největším parkem na pravém břehu Prahy 1. I přes svůj zanedbaný stav jsou důležitou přírodní hodnotou s potenciálem místa rekreace a společenských aktivit.
Masarykovo nádraží a jeho kolejiště jsou značnou bariérou v centru Prahy. Chybí zde přímé pěší napojení ulic Na Florenci a Opletalova a v širším kontextu lokalit Florence a Hlavního nádraží.
Důležité veřejné prostranství u severního vstupu do Masarykova nádraží je využíváno jako parkoviště. Parkující auta představují bariéru v pohybu pěších.
Ulice Na Florenci postrádá pobytové kvality. I když se díky novým aktivitám v budovách a pasážích od ulice Na Poříčí do ulice Na Florenci vrátil život, stále slouží jen k rychlému pohybu územím. Parkování vozidel je jedinou aktivitou podél jižní hrany této ulice.
Nadúrovňové vedení Severojižní magistrály představuje další významnou bariéru v prostupnosti území mezi Novým Městem a Karlínem a Žižkovem. Silná intenzita provozu zatěžuje území hlukem a emisemi.
Nehostinný prostor Křižíkovy ulice pod magistrálou postrádá městský charakter. Místo přitahuje sociálně patologické jevy. Chybí zde jasně definovaná ulice. Pěší v této části nemají pocit bezpečí.
Místo u magistrály využívané jako parkoviště má charakter městské periferie. Díky blízkosti dopravního uzlu národního významu má prostor vysoký potenciál pro jiné využití.
Objekty a území v minulosti využívané pro nákladní železniční dopravu ztratily svoji funkci. Potenciál tohoto území v centru Prahy není dostatečně využit.
Chybí odpovídající vazba mezi budovou Muzea hlavního města Prahy a ulicemi Křižíkova a Na Florenci.
Křižovatka U Bulhara s vysokou intenzitou dopravy postrádá městský charakter. Zároveň zde chybí pěší vazba severním směrem.
Díky přestřešení kolejiště Masarykova nádraží vznikne rychlá a atraktivní vazba mezi ulicemi Na Florenci, Hybernskou a Opletalovou. Z Florence na Hlavní nádraží tak bude možné dojít pohodlnou chůzí za 10 minut.
Na zastřešení kolejiště vznikne veřejný prostor s parkovou úpravou, který bude sloužit nejen k pěšímu a bezbariérovému přístupu na nástupiště, ale stane se i místem pro rekreační a společenské využití.
Park nad kolejištěm doplní deficit parků v této části Prahy 1 a dotvoří zelený pás na sebe navazujících parků od Čelakovského sadů přes Vrchlického sady a dále do parku Těšnov s návazností na rekreační pás podél nábřeží Vltavy.
Masarykovo nádraží bude rozšířeno o nové nástupiště, které zajistí dostatečnou kapacitu trati pro vlaky na Letiště Václava Havla a do Kladna. Posílí se tak funkce Masarykova nádraží jako metropolitního dopravního uzlu. Nové železniční spojení sníží závislost na automobilové dopravě.
Výstavbou nového bloku podél severní hrany Masarykova nádraží bude definován profil ulice Na Florenci. Vznikne zde městská třída s provozovnami v parteru budov, která naváže na ulici V Celnici, která bude mít po plánované revitalizaci obdobný charakter.
Současné parkoviště při vyústění ulice Na Florenci bude nahrazeno náměstím. Dopravní řešení veřejného prostoru bude preferovat chodce a zajistí lepší komfort přestupu z vlaku na tramvaje a metro.
Na dosud nevyužité odstavné ploše mezi kolejištěm, Hybernskou ulicí a magistrálou vznikne nový blok trojúhelníkového půdorysu, ve kterém bude hotel, obchody, gastroprovozovny. Budova bude definovat uliční profil Hybernské ulice a poskytne jí odclonění od hlučného provozu na magistrále.
Mezi kolejištěm a dostavěným blokem vznikne nová ulice umožňující vstup do prostoru bývalého lokomotivního depa, kde Národní technické muzeum plánuje vybudovat Muzeum železnice a elektrotechniky.
Urbanistický návrh vzniku nového náměstí u autobusového nádraží Florenc si klade za cíl vytvořit reprezentativní vstup do města z tohoto vytíženého dopravního uzlu. Nová uliční síť vytvoří atraktivní pěší a cyklistické vazby směrem do Starého Města, zlepší orientaci a dotvoří městský charakter této lokality.
Nové malé náměstí v ose pasáže Florentina umožní přímou vazbu mezi ulicí Na Poříčí a vstupem na platformu nad kolejištěm. V tomto místě vznikne i nové zázemí pro cestující vlakem. Díky rotujícím podlažím okolních domů bude toto náměstíčko částečně zastřešeno.
